Deprecated: Function set_magic_quotes_runtime() is deprecated in /home/html/kvregion.savana-hosting.cz/public_html/podnikatele/textpattern/lib/txplib_db.php on line 14 Internetové stránky pro podnikatele v Karlovarském kraji: Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance

Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance

Účast na sociálním pojištění zaměstnanců zakládá činnost, která se vzhledem ke svému charakteru považuje za zaměstnání. Za zaměstnání se považují:
pracovní nebo služební poměr;
pracovní činnost dle dohody o pracovní činnosti (DPČ);
pracovní činnost společníka společnosti s ručením omezením, komanditisty komanditní společnosti nebo člena družstva, za níž mu náleží odměna;
činnost zakládající funkční požitky poslanců, senátorů, uvolněných členů zastupitelstev apod.

Za zaměstnance se považují osoby, které mají příjmy z výše uvedených činností. Za zaměstnance se tedy nepovažují osoby vykonávající činnost na základě dohody o provedení práce (DPP). Zaměstnáním není ani výkon funkce člena statutárního a jiného orgánu právnické osoby. Z příjmů osob, které se nepovažují za zaměstnance, se neplatí pojistné na veřejné zdravotní pojištění ani pojistné na sociální zabezpečení podle pravidel platných pro placení pojistného za zaměstnance.

Vyměřovací základ pro sociální zabezpečení zaměstnance

Vyměřovacím základem zaměstnanců je součet příjmů, které jim zúčtuje jejich zaměstnavatel v souvislosti s výkonem zaměstnání nebo se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců.  Pro stanovení vyměřovacího základu sociálního zabezpečení platí stejná pravidla jako pro stanovení vyměřovacího základu zdravotního pojištění. Stejným způsobem jsou tedy stanoveny i položky, které se do vyměřovacího základu zahrnují a položky, které se do něj naopak nezahrnují (viz pojednání o vyměřovacím základu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění – TABULKA 19).

TABULKA 19 – Vyměřovací základ pojistného

Příjmy, které jsou součástí vyměřovacího základu Příjmy, které se nezahrnují do vyměřovacího základu
  • všechny příjmy související s výkonem zaměstnání;
  • náhrady mzdy;
  • odměny za pracovní pohotovost a další odměny;
  • plnění k životnímu jubileu;
  • příjmy věrnostní a stabilizační povahy apod.
  • náhrady cestovních výdajů;
  • náhrady výdajů za opotřebení vlastních pracovních pomůcek;
  • náhrady obecně;
  • rekreace do určité výše hodnoty (poukaz na rekreaci do 20 000 Kč);
  • pracovní stejnokroje;
  • nealkoholické nápoje poskytované na pracovišti apod.

V případě sociálního zabezpečení se pro zaměstnance nestanoví minimální vyměřovací základ. Základem pro výpočet pojistného je tak vždy skutečný vyměřovací základ stanovený podle výše uvedených pravidel.

Sazby sociálního zabezpečení zaměstnance

Na úhradách plateb na sociální zabezpečení participuje, obdobně jako na zdravotním pojištění, nejen zaměstnanec sám, ale i jeho zaměstnavatel. Platí přitom úhrnná sazba pro výpočet pojistného hrazeného zaměstnancem ve výši 8 %, která se skládá z dílčích sazeb pro jednotlivé subsystémy sociálního zabezpečení a úhrnná sazba pro stanovení výše pojistného hrazeného zaměstnavatelem ve výši 26 %, obdobně členěná dle jednotlivých subsystémů.

Sazba sociálního zabezpečení je 8 a 26 %. Osmi procenty z vyměřovacího základu jsou povinni se podílet zaměstnanci a 26 % zaměstnavatelé. Zaměstnavatel má povinnost vypočíst pojistné a v příslušné výši ho odvést místně příslušné okresní správě sociálního zaměření (dále též jen „OSSZ“).
Souhrnný přehled o sazbách, které platí pro výpočet pojistného hrazeného zaměstnancem a zaměstnavatelem poskytuje tabulka TABULKA 21.

TABULKA 21 – Sazby pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanců v členění dle plátců pojistného

Plátce pojistného za zaměstnance Sazby pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanců
Důchodové pojištění Nemocenské pojištění Státní politika zaměstnanosti CELKEM
Zaměstnanec 6,5% 1,1% 0,4% 8%
Zaměstnavatel 21,5% 3,3 % (2,3 % od roku 2009) 1,2% 26 %  (25 % od roku 2009)
CELKEM 28,0% 4,4 %  (3,4% od roku 2009) 1,6% 34 %  (33 % od roku 2009)

Podobně jako v případě zdravotního pojištění zajišťuje provedení příslušných úhrad zaměstnavatel s tím, že částku, kterou uhradí za zaměstnance, mu strhne z jeho hrubé mzdy (platu).

Povinnosti zaměstnavatele ve vztahu k ČSSZ

Povinnost registrace u České správy sociálního zabezpečení (zpravidla též jen „ČSSZ“) vzniká zaměstnavateli uzavřením pracovní smlouvy s prvním zaměstnancem. Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů od přijetí zaměstnance do pracovního poměru provést registraci.

Malé organizace s počtem do 25 zaměstnanců provádějí registraci prostřednictvím „karty malé organizace“ u místně příslušné správy sociálního zabezpečení, kterou je Okresní správa sociálního zabezpečení. Kartu malé organizace lze získat na kterékoliv OSSZ. Karta je shodná pro fyzické i právnické osoby.

Zaměstnavatel dokládá jako přílohy k formuláři pro registraci u správy sociálního zabezpečení základní identifikační doklad:

  • pro fyzické osoby – živnostenský list
  • pro právnické osoby – výpis z obchodního rejstříku.

V případě, kdy je registrace prováděna poštou, je nutné, aby byly tyto doklady úředně ověřeny. Při osobní registraci je třeba mít s sebou originál požadovaného identifikačního dokladu k nahlédnutí.
Každá malá organizace (do 25 zaměstnanců) je povinna přihlásit svého nového zaměstnance k sociálnímu pojištění u příslušné správy sociálního zabezpečení s tím, že registrace se musí provést do 8 dnů ode dne vstupu zaměstnance do zaměstnání. V přihlášce se uvádí pouze základní informace o zaměstnanci. Přihlášku podepisuje zaměstnavatel i zaměstnanec.

K přihlášce zaměstnance k pojištění na sociální zabezpečení zaměstnavatel přikládá:

  • kopii zápočtového listu od předchozího zaměstnavatele; vstupuje-li zaměstnanec do svého prvního zaměstnání, zápočtový list se nedokládá, v tomto případě zpravidla správa sociálního zabezpečení požaduje kopii vysvědčení o dosaženém vzdělání; v případě, že ještě není k dispozici zápočtový list předchozího zaměstnavatele, provádí se přesto registrace nového zaměstnance do 8 dnů a zápočtový list, resp. jeho kopie, se správě sociálního zabezpečení doloží později;
  • kopii pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti: správa sociálního zabezpečení v tomto případě kontroluje náplň práce zaměstnance s živnostenskými oprávněními zaměstnavatele.