Za služby se podle Smlouvy o založení Evropského společenství (článek 50) pokládají výkony poskytované zpravidla za úplatu, pokud nejsou upraveny ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu a osob.
Služby zahrnují zejména:
Poskytovatel služby může za účelem jejího poskytnutí dočasně provozovat svou činnost ve státě, kde je služba poskytována, za stejných podmínek, jaké tento stát ukládá svým vlastním státním příslušníkům.
V případě vysílání pracovníků nehovoříme o volném pohybu osob, ale služeb, jelikož se vyslaní pracovníci nestávají součástí trhu v hostitelském členském státě, ale pouze zde vykonají službu a vrátí se zpět do státu usazení.