Deprecated: Function set_magic_quotes_runtime() is deprecated in /home/html/kvregion.savana-hosting.cz/public_html/podnikatele/textpattern/lib/txplib_db.php on line 14 Internetové stránky pro podnikatele v Karlovarském kraji: Pojistné na sociální zabezpečení OSVČ
tisk email zvets

Pojistné na sociální zabezpečení OSVČ

Za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se považují osoby, které:

  • vykonávají samostatnou výdělečnou činnost2,
  • nebo spolupracují při výkonu samostatné výdělečné činnosti, tj. osoby, na které lze podle zákona o daních z příjmů rozdělit příjmy a výdaje. 

Osoby, které vykonávají činnost podle autorského zákona, a osoby, které k podnikání nepotřebují žádné povolení ani být evidovány (např. profesionální sportovci), se za OSVČ považují pouze v případě, že prohlásí na ČSSZ, že tuto činnost vykonávají soustavně. Pokud toto neprohlásí a jejich výdělečná činnost nevykazuje prvky soustavnosti, nepodávají přehled o příjmech a výdajích souvisejících s příslušnou činností a odměny za tuto činnost nezahrnují do základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení. Na rozdíl od pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které musí být placeno vždy, pojistné na sociálním zabezpečení, v tomto případě odvedeno být nemusí.
Na rozdíl od zaměstnanců nemusí být OSVČ povinně účastny nemocenského pojištění. Povinné jsou pro ně pouze důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Sazby a vyměřovací základ pojistného na sociální zabezpečení OSVČ
Od roku 2006 je vyměřovacím základem pro účely důchodového pojištění a státní politiky zaměstnanosti u OSVČ 50 % z rozdílu mezi příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a výdaji vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu.
OSVČ je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu, který činí od roku 2008 1 034 880 Kč. Je-li skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, je OSVČ v zásadě povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu – viz TABULKA 22.

TABULKA 22

  Minimální Skutečné Maximální
Pro podání přehledu za rok 2007 Pro podání Přehledu za rok 2008   Pro podání přehledu za rok 2007 Pro podání přehledu za rok 2008
Vyměřovací základ v Kč 60417 64 680 50 %  z rozdílu mezi příjmy a výdaji za uplynulý kalendářní rok 486 000 1 034 880
POVINNÉ pojištění Důchodové pojištění (28 %) a Státnípolitika zaměstnanosti (1,6 %) roční v Kč 17 884 19 146 29,6 %  ze skutečného vyměřovacího základu 143 856 306 325
měsíční v Kč 1 491 (vedlejší SVČ: 597) 1 596 (vedlejší SVČ: 639) 1/12  ročního pojistného 11 988 25 527
NEPOVINNÉ pojištění Nemocenské pojištění (4,4 %) [2,3 % od roku 2009] ročnív Kč 2 659 2 856 4,4 %  ze skutečného vyměřovacího základu 21 384 45 535
měsíčnív Kč 222 (vedlejší SVČ: 89) 238 (vedlejší SVČ: 95) 1/12  ročního pojistného 1 782 3 795

Nemocenské pojištění OSVČ

Účast na nemocenském pojištění OSVČ je dobrovolná.

Výše nemocenského pojištění se zjišťuje z vyměřovacího základu a činí 4,4 % z tohoto základu. K nemocenskému pojištění se může přihlásit jen OSVČ, která vykonává svou činnost na území České republiky. OSVČ však může být účastna nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, za které je povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění nebo je od placení záloh osvobozena z důvodu, že po celý kalendářní měsíc měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ. OSVČ je účastna nemocenského pojištění jen jednou, i když vykonává několik samostatných výdělečných činností, popřípadě spolupracuje při výkonu několika těchto činností nebo současně vykonává samostatnou výdělečnou činnost a spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti.

Účast na nemocenském pojištění vzniká dnem, od kterého se OSVČ přihlásila k nemocenskému pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém se přihlásila. Zpětně může účast na pojištění vzniknout pouze v případě, že se OSVČ přihlásila k účasti nejpozději do 8 dnů od zahájení výkonu samostatné výdělečné činnosti a v té samé lhůtě se přihlásila i k účasti na důchodovém pojištění.
Z nemocenského pojištění OSVČ jsou poskytována:

  • nemocenská;
  • peněžitá pomoc v mateřství.

Pokud jde o podmínky nároku OSVČ na nemocenskou, jsou obdobné, jako je tomu u zaměstnanců. Navíc platí, že OSVČ náleží nemocenské dávky pokud:

  • nevykonává osobně po dobu pracovní neschopnosti (karantény) samostatnou výdělečnou činnost;
  • bylo zaplaceno pojistné na nemocenské pojištění za dobu účasti na nemocenském pojištění a to včetně kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa;
  • účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku pracovní neschopnosti (karantény); splnění této tříměsíční čekací doby se nevyžaduje v případě, že účast na nemocenském pojištění vznikla od zahájení nebo znovuzahájení činnosti.

Obecné podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ. Navíc platí, že:

  • OSVČ nesmí v době pobírání peněžité pomoci v mateřství vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost;
  • OSVČ musí mít zaplaceno pojistné na nemocenské pojištění;
  • účast na nemocenském pojištění OSVČ musí trvat aspoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku před porodem.

Zvláštnosti stanovení pojistného z hlavní a vedlejší samostatné výdělečné činnosti
Rozlišování hlavní a vedlejší činnost u OSVČ má význam v případech, kdy OSVČ má ještě mimo své podnikatelské činnosti pracovně právní vztah (je zaměstnána). V případě, že si OSVČ, která je ještě navíc zaměstnána, vydělá v tomto zaměstnání více než 12 x minimální mzdy (8 000) přitom je jedno, zda byla zaměstnána po celý rok či výdělku v této výši dosáhla v průběhu několika měsíců, je zaměstnání považováno za hlavní činnost a podnikatelská činnost za vedlejší. Má-li OSVČ příjmy pouze z podnikání nebo samostatné výdělečné činnosti, je jeho činnost považována automaticky za hlavní. Rozlišení hlavní a vedlejší samostatné výdělečné činnosti má význam i z hlediska stanovení vyměřovací základu.

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, v nichž po celý měsíc, nebo po část měsíce, byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, a současně trvala některá z výše uvedených skutečností. Výše dosaženého příjmu ze zaměstnání v kalendářním roce není přitom rozhodná pro posouzení, zda se samostatná výdělečná považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

OSVČ je v kalendářním roce povinně účastna pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení dosáhl v kalendářním roce alespoň rozhodné částky. Rozhodná částka pro rok 2008 činí 48 334 Kč.

Jestliže OSVČ v kalendářním roce vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, stanoví se příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti tak, že se příjem ze samostatné výdělečné činnosti dosažený v kalendářním roce po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla alespoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla alespoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost.
Na všechny poplatníky přihlášené k důchodovému pojištění osob samostatně výdělečně činných se vztahuje ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, ať už se jedná o hlavní nebo vedlejší činnost, což je podstatný rozdíl od veřejného zdravotního pojištění.

Povinnosti OSVČ vůči ČSSZ
Zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů stanoví  OSVČ oznamovací povinnost vůči příslušné OSSZ.

OSVČ je OSSZ povinna OSSZ oznámit zejména:

  • den zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat; spolupracující osoba je současně povinna oznámit též jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo OSVČ, s níž spolupracuje;
  • den ukončení samostatné výdělečné činnosti;
  • den zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost;
  • den, od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti;
  • den, od kterého nemá nárok na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, rodičovského příspěvku nebo příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu, přestala vykonávat vojenskou (civilní) službu, přestala být nezaopatřeným dítětem, nebo byla propuštěna z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody trvající déle než tři kalendářní měsíce, pokud ohlásila a doložila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

Výše uvedené povinnosti je OSVČ povinna splnit nejpozději do 8 dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost, která zakládá tuto povinnost.
Osoba, která alespoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, je povinna podat příslušné OSSZ nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích za tento kalendářní rok.
OSVČ je povinna platit zálohy na pojistné:

  • za kalendářní měsíc, ve kterém vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
  • za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok, ve kterém dosáhla příjmů ze samostatné výdělečné činnosti,
  • za kalendářní měsíc, ve kterém se přihlásila k důchodovému pojištění v kalendářním roce.